KS 15/16: Nebát se...

Zápas s Vendryní začínal již v sobotu večer, kdy přichází z Polska SMS, že přijede jen pan Cudnik a Wojtek oproti původně avizovaným 3 hráčům. Vzhledem k pokročilé hodině jsem se tedy dominoval sám jako kapitán. V neděli ráno lehká námraza, mlha, mrznoucí déšť, nic extra na 50-ti kilometrovou cestu směrem k Beskydům.

V Třinci jsem ještě minul odbočku a tak jsme přijeli bohužel v 9:21. "Hodní" kamarádi z Vendryně nám v mlze a v dešti a námraze v 9:10 pustili hodiny, tak jsme měli o 11 minut míň.

První remizoval pan Cudnik černými s veteránem panem Sikorou - Lerchem. Ještě před tím však partie Andrzej Kwasek - Petr Brezík na 7. šachovnici se nemusela hrát, ale domluvená kamarádská remíza černými budiž.

Pak vyhraje Wojtek s talentem Walicou, Matouš na třetí odremizuje Frantíka Krause a s výhrou se přidá se Láďa (kolega Kukuczka polámal čistou remízu), v ten čas zdechne ale Vlastík na šesté, což je tímto 2,5:3,5 pro nás. Já vstanu na osmé z mrtvých (několikkrát), počítač ukazuje i 4,8 pro pana Chwastka a vím, že remízou jsem dal 4-tý bod. Jdu se podívat na Karla, oboustranná časovka, ale Karel má kvalitu navíc, pak figuru a krásně vítězí. Vyhráváme tedy 3:5.

Domácí příliš doplatili na psychologickou „výhodu", že jsme měli o 11 minut horší čas, což nic není a na vyhecovanost, že nás jako slabší manšaft musí porazit.

Tak jsme získali nečekané 3 body, před zápasem bychom byli rádi i za jeden. Je třeba nebát se hrát šachy a nebát se vyhrát...

Výsledky

• fotografie